Co se děje za dveřmi a nevidíme, nebo spíš nechceme vidět

18. listopadu 2016 v 10:02 | Viktoria |  Vaše příběhy
Křik a pláč. Hrnec o stěnu nezvykle duní. Ten tupý úder v podobě důlku v kovu už nezmizí. Rajská omáčka potřísnila strop jako kapky krve. Děsivý pohled. Střepy skla z rozbitých sklenic řežou do nohou. Postava tak obrovská, a ještě větší představuje zlo. Zuřivý pohled, oči prosycené krvavými žilkami, v potu tváře a zápachu těžkých myšlenek stojí tady jako pán světa. Jako strůjce našich osudů, jako diktátor. Jeho velikost je proti malému zuboženému tělu kroutícímu se v koutě téměř nadpřirozená. Výjev až smrtonosný.
Nyní má příležitost se zbavit své přítěže, jak on tomu říká. Jeho mysl je omámena vztekem, nenávistí, zoufalstvím a alkoholem. Jeho zbraní je síla. Síla, kterou, nám už několik měsíců dává pečlivě najevo. Síla, kterou nyní může v plné moci využít. V moci naprosto neomezené. Však jak by se také mohlo to třesoucí se malé tělo bránit. Jediné, co má, je víra a naděje.
A tři děti schované za rohem v bezbranných pocitech utopené.
Slzy v očích už pálí. Ona bojovala za nás, chtěla nás chránit a vždycky chránila. Až doteď.
Do okamžiku, kdy všechny její snahy jsou marné, protože už nemá zbraň. Nemá nic, čím by nás ubránila. V jeho očích už je jen kusem masa ležícím na podlaze. Pro nás andělem s otrhanými křídly, který už nemůže znovu vzlétnout. Andělem, který teď možná zemře.
Když dítě vidí svou matku umírat, trpí s ní. Bojí se o ni, ale hlavně o sebe.

Ve chvíli, kdy jsme se postavili před něj, třebaže třímal v ruce nůž, už jsme nebyli ani dětmi, ale ani dospělí.


(autentická výpověď 17ti leté dívky o incidentu, který se odehrál před 6 lety)
dotazník:
přispějte prosím informacemi
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 18. listopadu 2016 v 19:03 | Reagovat

Tak to je velmi silný příběh, mám dojem, že se jedná o nějaké domácí násilí, ale možná se mýlím.
O to horší je představa, když si uvědomím, že to není vymyšlené....

2 Viktoria Abe Viktoria Abe | E-mail | Web | 19. listopadu 2016 v 9:07 | Reagovat

[1]: Nemýlíš. Skutečně se jednalo o jeden z prvních incidentů v rodině s domácím násilím, které trvalo neuvěřitelných osm let. Příběh je skutečný.

3 Lukáš Přibyl Lukáš Přibyl | Web | 19. listopadu 2016 v 10:43 | Reagovat

zdravím... třebaže krátký, ale zato velice kvalitně napsaný "temný příběh"

[1]: a [2]: neštěstí je ve chvíli, kdy se žena bojí dát svého partnera policii či k soudu (a to jen z důvodu, protože ho stále miluje)

4 Viktoria Abe Viktoria Abe | E-mail | Web | 19. listopadu 2016 v 11:12 | Reagovat

[3]: Není to jen jediný důvod, láska tam většinou ani neexistuje v té podobě, jak by měla. Říká se tomu syndrom týrané ženy a je to složitý psychologický proces, určitě tomu budu věnovat některý ze článků - jedná se o poměrně zajímavé a důležité informace pro ty, kteří by chtěli v takovéto nouzi někomu pomoci. Protože ani pomoc není jednoduchá, policie často je bezmocná.

5 Emo Emo | E-mail | Web | 20. listopadu 2016 v 23:43 | Reagovat

To je velmi silný příběh. Nikdy jsem naštěstí nic takového nezažila ale znám pár lidí co toto prožili. Je to opravdu velmi nepříjemné.

6 vrania vrania | E-mail | Web | 25. listopadu 2016 v 21:20 | Reagovat

Je to hrozné a smutné. Pomyslenie na to, koľko ľudí (ženy, deti, muži - áno, verím tomu, že to nie je záležitosť iba žien, aj keď mužov je zrejme omnoho menej) znáša podobný osud... Nie len fyzické týranie, ale i psychické. Nie len úmyselné.
Nemyslím, že som sa s takým prípadom stretla, ale za najťažšie považujem situáciu, kedy človek "už vie o tajomstve" a je bezmocný. Ako prehovoriť obeť prijať/vyhľadať pomoc vonku? V prípade obete, ktorá rezignovala, ako ju vrátiť do boja? A ako všetko dokázať?
Ťažká téma, ťažká situácia, ťažký osud. Kiežby sa ľudstvo raz zo svojich skutkov poučilo.

7 Viktoria Abe Viktoria Abe | E-mail | Web | 28. listopadu 2016 v 18:01 | Reagovat

[5]: Kdyby to bylo jenom "toto", bylo by to vlastně ještě řešitelné. Bohužel tyto situace nezůstávají u jednoho incidentu, člověk častokrát žije v takovém prostředí i několik let.

8 Viktoria Abe Viktoria Abe | E-mail | Web | 28. listopadu 2016 v 18:02 | Reagovat

[6]: Přesně to jsou nejsložitější otázky tohoto tématu pro sociální psychologii. Práce s objetí je stejně těžká, jako s násilníkem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama