Jar na knedlíky, kafe z piškotů a telefon v ledničce. Co teď?

6. listopadu 2016 v 17:52 | Viktoria |  Praxe
Na úvod na rovinu upřesňuji, že nemám nastudovaný žádný materiál.
Jedná se čistě o mou osobní zkušenost.

Babičky hodně zapomínají, to už bereme tak nějak přirozeně. Když se ale jedná o alzheimera, dělá se všechno složitějším. Jedná se o velmi individuální chorobu, u každého pacienta si může vybírat svou daň různě a hlavně se liší v rychlosti postupu. Kdy je ale člověk skutečně ohrožen?
Pro někoho s touto chorobou je běžné se ztratit ve městě i ve vlastním bytě, nepoznat své blízké, nemoci si nachystat jídlo, atd. O tom, jak je ale tato choroba zákeřná a jak její oběti musí trpět, se tu dnes rozepisovat nechci. Všechna má slova proto znějí trochu nadneseně, omlouvám se, jestli se někoho dotkla.

Moje osobní zkušenosti s péčí:
Nejvíce danou osobu zraníte, když jí budete vyčítat, že zapomíná. Tyto lidi to neuvěřitelně bolí, protože vědí, že s tím toho příliš neudělají a příště se to stane znova.
(Informace se týkají střední intenzity onemocnění)

  • Věci na svém místě.
Osoba musí mít věci přesně na těch místech, kde je vždycky mívala ještě před přejitím kritického bodu. Například když je mycí prostředek
na nádobí vždy u dřezu, ale někdo jej posune dál a olej poposune ještě dál, může očekávat maso "smažené" na jaru.
  • Léky očíslované a přehledně uložené. Nevnucovat!
Lidé přirozeně zapomenou i jestli brali léky. Je to kvůli snížené pozornosti. Taky jim léky nevnucujte, že je musí brát za každnou cenu. Vytvoří si k nim často negativní postoj, jako že jsou nustností, na kterou mohou zapomenout a budou za špatné.
  • Fotografie blízkých osob a věcí, které má rád/a.
Pokud nechcete osobu dostat do nepříjemné situace, že nebude vědět, proč jste v jejím bytě a proč jste přišli, nechávejte jí na očích fotografie rodiny a věcí, na které byla osoba fixovaná (např. pes, kočka) Budou si je tak lépe pamatovat a v jejich životě nevznikne prázdné místo, které se promění v pocit osamělosti.
  • Trpělivost!
Jeden z hlavních bodů! Nikdy žádné věty typu "babi to už jsi říkala". Nikdy! Pokud snahu tohoto člověka odbydete těmito slovy, začne si připadat osamělý, že si s ním nechcete povídat. Raději si jednu historku vyslechnout čtyřikrát a zatnout zuby, než zranit.
  • Kontrolovat.
Ano, bohužel. V pozdních stádiích už je nutný nepřetržitý dohled. Dokud si ale většinu věcí je osoba schopná obstarat sama, je důležité je i občas kontrolovat. Zda vzala léky, hlídat dobu jídla a co jí, dodržení spánkového režimu, hygieny, apod.
  • Komunikovat.
Lidé s alzheimerem často propadají smutku a osamění. Musí se s nimi komunikovat, připomínat jim, že rodina je stále tady. Mluvit pomalu, srozumitelně, pokud možno vše podstatné zdělit za krátkou dobu. Důležité věci často opakovat.

Máte nějaké vlastní zkušenosti? Napiště do komentářů či na můj email.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 1:03 | Reagovat

Osobně jsem se s nemocí ještě nesetkala, proto díky za informace z tvého článku:)

2 Viktoria Abe Viktoria Abe | E-mail | Web | 18. listopadu 2016 v 9:51 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že zaujaly. Jedná se o  těžké onemocnění a sama jsem v rodině byla svědkem o velmi nevhodném zacházení s nemocnou osobou a dokud jsem v noci neuslyšela pláč, ani se nic nevědělo, tito lidé si nestěžují.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama